Typologicky postrádáme nějakého dominantního jedince

Pane trenére, v Lize starších žáků se držíte na prvním místě ve vaší divizi Čechy Střed + Sever. Co na současnou situaci říkáte?

Být v tabulce první je samozřejmě vždy příjemné, nijak ale tento fakt nepřeceňujeme. Je přeci jen odehraná pouze část sezóny a zajíci se počítají až po honu. Soutěž je navíc v první polovině tabulky dost vyrovnaná, několik týmů táhnou především silné individuality a výsledky týmů se odrážejí na jejich účasti či neúčasti. Myslím, že do konce základní části uvidíme ještě hodně překvapivých výsledků, které s pořadím pohnou.

V novém ročníku jste zatím ztratili pouze dva body s Nižborem, jinak působíte velmi dominantně. Co podle Vás za tím stojí?

Dominantně je asi silné slovo, ale je pravdou, že jsme tým, který chce útočit. Máme relativně tři vyrovnané lajny a každá se dokáže prosadit, což je většinou velký rozdíl oproti soupeřům. Právě v tomto spatřuji naši největší výhodu. Na druhou stranu ale zase postrádáme typologicky nějakého dominantního jedince, který dokáže vyrovnaný zápas sám strhnout na naši stranu, což se projevilo například ve zmíněném utkání s Kelty. V něm jsme byli střelecky aktivnější, stejně jako v jiných utkáních jsme ale dokázali spousty šancí spálit.

V počtu inkasovaných branek jste také na přední příčce. Jste s přístupem hráčů při bránění spokojen, nebo vidíte nějaké mezery, na kterých je potřeba pracovat?

Počet inkasovaných branek bych nyní asi nebral úplně na zřetel. Ve vší úctě k soupeřům nás někteří v defenzivní části prověřili úplně minimálně. Naši brankáři to každopádně nemají moc snadné. Když už na ně něco jde, jsou to šance většinou po našich individuálních chybách, brejky nebo střely a dorážky v situacích, kdy předtím míček sledovali pět až deset minut jen přes celé hřiště. Kdo někdy chytal, ví, jak je pak těžké se na takové zákroky připravit a nepodcenit je.

Hostivař má ty nejlepší podmínky pro seberozvoj

Co naopak vašemu týmu schází a snažíte se na to více apelovat?

To bychom tady byli dlouho (smích). Schází nám toho zatím opravdu hodně, na podzim se ale především potýkáme se špatnou koncovkou, přetahováním míčků na hokejkách a špatným řešením situací jeden na jednoho. Snažíme se na tom pracovat. Je nutno ale zmínit, že jsme se v mnoha jiných směrech už během podzimu hodně zlepšili. Jak jsem ale říkal, nemáme tu žádné dominantní jedince jako někteří soupeři. Několik kluků by jimi chtělo být, ale zatím na to nemají technické dovednosti a především herní přehled. To všechno ale postupem času naberou už díky tomu, že poctivě a pravidelně trénují. Šikovných kluků a holek s obrovským potenciálem tu máme spousty!

Zeptal bych se na samotný přechod hráčů z vaší ligy do extraligy dorostu a také naopak, kdy hráč přestupuje z mladších žáků do starších. Jaké parametry musí splňovat, aby tam obstál a držel se s konkurencí?

Já sám jsem zastáncem toho, že ostaršovat hráče bych měl až v případě, když má ve starší kategorii na to hrát první dvě lajny, přesilovky či oslabení. V hokejbalu je to samozřejmě trochu složitější, většina týmů je ráda, že to poskládá z několika ročníků v jeden tým. Já vstupoval do sezóny s osmnácti staršími žáky do pole a jediným brankářem. Z mladších žáků jsme posunuli výše stabilně jen Vojtu Holého, který má skvělé technické dovednosti, přehled, slušnou koncovku a už i fyzické parametry na hru ve starší kategorii. Dále také brankáře Jirku Absolona, který je naopak zatím postavou malý, chytá ale dlouho a má především díky brankářské škole Ondry Almašiho dobře zvládnuté základy. Některé další mladší žáky využíváme jen v případě absence někoho ze soupisky starších žáků. Přeci jen zranění a nemoci jsou zvláště v závěru podzimu dost častým jevem. Co se týče ostaršování k dorostu, tam je to letos trochu složitější. Máme na podzim v dorostenecké kategorii méně početný kádr, pořád někdo z různých důvodů schází, a tak se někteří starší žáci, zvláště ti vyspělejší, zapojují i zde. Že jim hra ve starší kategorii prospívá, je samozřejmostí, a to zvláště díky tomu, že je trenér Jirka Vaniš nasazuje i do všech klíčových a těžkých situací v utkání.

Koncem října proběhl reprezentační sraz v kategorii U14 a Hostivař tam měla také zástup svých hráčů. Jak v tomhle směru probíhá komunikace s reprezentačními trenéry a jak jste s tím spokojen?

Osobně nepovažuji kategorii U14 za státní reprezentaci, ale za výběr talentovaných hráčů, se kterými na kempech pracuje pan Komárek s kolektivem, a to v našich očích dlouhodobě velice dobře. Je a vždycky bylo samozřejmě v našem zájmu, aby naši kluci i holky měli možnost trénovat co nejvíce po boku těch nejlepších hráčů z celé republiky, odkoukávali od sebe své silné stránky a navazovali vztahy. Všichni se zúčastňují akcí rádi, berou je jako odměnu a motivaci do další práce, což by tak mělo být. Doufám, že jinak tomu nebude ani u mladších ročníků, které mají, myslím, v Hostivaři ty nejlepší podmínky pro seberozvoj.

Hostivař pracuje s mládeží velmi dobře. Zdroj fotky: HBC Hostivař.